Vyřezávání, modelování nebo vystřihování figurek do Betlému a jeho stavění patří k vánočním tradicím. První vánoční betlém v Praze byl pravděpodobně postaven v roce 1560 v kostele sv. Klimenta, ale tradici živého Betlému s oslem a volem založil v Itálii již ve 13. století František z Assisi. Mnoho rodin, které nemají potřebnou rukodělnou schopnost, zdobí své domovy během vánočních svátků alespoň betlémy papírovými. Hezký zvyk je po rozbalení dárků se uklonit směrem k domácímu vánočnímu betlému a říct nahlas: Děkuji, Ježíšku!
Obliba lidu v živých betlémech inspirovala ve středověku představitele katolické církve k pořádání veřejných představení na chrámových schodištích. Později pořádali Jezuité pro lid divadelní scény ze života světců a biblických postav. Jejich smyslem bylo nenásilně lid přivést ke konverzi z náboženství protestantského ke katolickému, což se setkalo s úspěchem zvláště i u protestantské šlechty.
Živé betlémy
Nejoblíbenější hrou byla od počátků scéna narození Ježíška v betlémském chlévě. Byla symbolem radosti z narození dítěte, jako naděje další existence rodu, úcty k ženě a matce v postavě Marie a ochránci a živiteli v postavě Josefa. Celá svatá rodina i se zvířaty představuje harmonii prostého života. Na konci 18. století se císař Josef II. pokusil jesličky v kostelech zakázat. A nejspíš právě to vedlo k tomu, že se začaly objevovat betlémy s vyřezávanými figurkami.
Papírové vystřihovací betlémy
Papírové betlémy jsou velmi oblíbené, neboť jsou snadno dostupné a dobře skladné. Dobové znázorňují tehdejší život na venkově i ve městě, oblečení lidí odpovídá období vzniku. Nejznámější papírový vystřihovací betlém vytvořil Mikoláš Aleš a představuje jihočeské vesničany. Jsou zde kromě svaté rodiny řemeslníci i tovaryši, muzikanti, radní, hostinský i ponocný, obchodníci, panímámy, děvečky, pantátové i starci, děti, žebráci, pastýři i s ovečkami, tři králové s velbloudy a slony… a samozřejmě i andělé.
Vyřezávané a modelované betlémy
V zimním období, kdy byla úroda pod střechou a jarní práce daleko, nastával ve venkovských chalupách pravý čas pro vyřezávání nebo modelování betlémských figurek. Ale protože bylo třeba dělat i jinou práci, vznikly třeba o jen dvě tři figurky za zimu. Ale jiné to bylo, když měl takový výrobce betlému bohatého mecenáše. Například nákladem Hraběte Františka Antonína Šporka vznikl v lese nedaleko Kuksu betlém z pískovcové sochy v životní velikosti. Vytvořil je barokní sochař Matyáš Bernard Braun. Dílo patří k světově obdivovanému kulturnímu dědictví UNESCA. Nicméně během 19. století dosáhlo lidové umění výroby betlémů opravdu velké úrovně, a to jak ve vyřezávání ze dřeva, z kartonu, tak i v tvorbě kašírovaných figurek. Někdy byly betlémy tak rozměrné, že se sotva vešly do chalupy, čítaly až stovky bohatě zdobených kusů. Jiné se vyráběly jako skříňky, které si koledníci věšeli za popruh na krk a koledu od domu k domu doprovázeli zpěvem.
Mechanické betlémy
Mechanické betlémy byly bezesporu vrcholem této tvorby. Složité mechanismy uváděly některé figurky nebo jejich části do pohybu, který často doprovázely zvukové a hudební efekty. K tomu se používaly různé zvonky, hrací strojky, varhánky a píšťaly. Po první světové válce se mechanismy, osvětlení a ozvučení v některých případech i elektrifikovaly. Mechanický betlém z Třebechovic pod Orebem byl předmětem obrovského zájmu statisíců návštěvníků československého pavilonu na světové výstavě EXPO 1967 v kanadském Montrealu.
Metelkův betlém
Další nejznámější mechanický betlém vytvořil Jáchym Metelka, učitel a zakladatel Krkonošského muzea v Jilemnici. Pracoval na něm od roku 1883 celých třicet let. Figurky jsou dřevěné, bohatě polychromované, je jich 142 a vykonávají 350 naprogramovaných pohybů. Pohyb zajišťuje pružinový strojek, řídí systém miniaturních lanek na kladkách a hřídelkách. Jednoduché pohybové úkony pohánějí excentry nebo klikové mechanismy. Scénář je následující: „Uprostřed betlému v naprostém tichu odbíjejí hodiny půlnoc, čas narození Ježíška. Začíná troubit ponocný, pak píšťala požárního hlídače, která pobídne anděly ke koledě Slyšte jaká radost a probudí celý betlém k životu. V jesličkách se kolébá Ježíšek, v synagoze rokují židovští mudrci, loubím se do města hrnou řemeslníci, venkované a poutníci. Na stráni se pasou ovce, které hlídá ovčácký pes a pastevec, dva berani do sebe naráží rohy. Kapela vyhrává vánoční koledy…
