Z lidových zvyklostí víme, že tento den máme sníst něco zeleného. Z křesťanského pohledu ale tato tradice s náboženským pojetí Velikonocí nijak nesouvisí. Název Zelený čtvrtek totiž vznikl v podstatě díky špatnému překladu z němčiny – původní název zněl Greindonnerstag, což znamená lkavý čtvrtek, který byl nesprávně pochopen jako Gründonnerstag, tedy zelený čtvrtek.
Na Zelený čtvrtek stále ještě pokračuje doba čtyřicetidenního půstu, která začala na Popeleční středu. Končí až o Bílé sobotě a postní neděle se nezapočítávají. Sníst něco zeleného, ať je to podložené pouze lidovou tradicí, je rozhodně zdravé. Také zelené osení můžeme použít – pokud totiž rozmixujeme mladý zelený ječmen, případně i pšenici a vzniklou kašovitou hmotu si dáme ráno nalačno, udělali jsme mnoho pro své zdraví i vzhled. Tento tak zvaný elixír mládí kromě mnoha vitaminů a minerálů obsahuje koenzym Q 10, který nás bezesporu omladí.
Křesťanské pojetí Zeleného čtvrtku
Zelený čtvrtek je v křesťanském pojetí jedním z nejdůležitějších dnů vázajících se k velikonočním svátkům. Přesněji řečeno Velikonoce zahajuje, a to večerní bohoslužbou. O Zeleném čtvrtku pořádal Ježíš Kristus se svými učedníky onu známou Poslední večeři Páně. Obecně známý je obraz stejného názvu, který tak mistrně ztvárnil Leonadro da Vinci. Podle církevní tradice se světí vejce, původně šlo pouze o svěcení olejů, které sloužily k liturgickým obřadům, jakými je například křest nebo poslední pomazání. Na Zelený čtvrtek Kristus omýval nohy starci, a na základě této události vznikl obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání, kajícím se hříšníkům se odpouští a jsou přijímání zpět mezi věřící. Naposledy před Velikonocemi při večerní mši zazní zvony, které pak na Velký pátek odlétají do Říma a jsou nahrazeny řehtačkami a klapačkami.
Lidové zvyklosti a tradice
Na Zelený čtvrtek bychom měli sníst něco zeleného, abychom byli celý rok zdraví. Může to být špenát, brokolice, zelená paprika, zelí, kapusta a další zelená zelenina, ale zejména pak zelené bylinky, které přidáme do jídla, nebo z nich uvaříme skvělou jarní Bylinkovou polévku. Kromě zeleného se tento den má sníst i med, abychom byli celý rok dobří, ale hlavně chránění před uštknutím a žihadly. Med se maže na zvláštní pečivo, zvané jidáše, které má tvar provazu, na němž se oběsit apoštol Jidáš, který polibkem zradil Ježíše. Na Zelený čtvrtek bychom se rozhodně neměli hádat, jinak nás čekají hádky a neshody po celý rok. Nebudeme-li si tento den naprosto nic půjčovat a dříve půjčené věci vrátíme, najdou si k nám údajně cestu peníze.
Zelená velikonoční dekorace
Tradice praví, že bychom měli mít na stole zelené osení. Mezi ně později napícháme kraslice na špejlích a různé dekorace. A protože trvá asi deset dní, než osení při běžné pokojové teplotě dostatečně poporoste, je nejvyšší čas. Nejvhodnější osení je zrno ječmene nebo pšenice. Ostatně si ho můžeme koupit pod názvem Velikonoční osení všude tam, kde se prodávají semínka. Do širší a ne příliš vysoké nádoby, například keramické, dáme na dno trochu štěrku nebo keramzitu jako drenáž, na to zeminu a na její povrch hustě nasypeme zrno. To zakryjeme slabou vrstvou zeminy, mírně stlačíme a zalijeme. Postavíme na světlé a teplé místo – nejlépe na okenní parapet. Zeminu udržujeme stále vlhkou, ale ne přemokřenou (to by obilí zplesnivělo).
Řeřicha
Nemáme-li osení, můžeme si zelené dekorace vytvořit z vaječných skořápek a semínek řeřichy seté. Ta vyraší daleko dříve než osení a hustě zelená bude do pěti dnů. Navíc je dobrá například na chleba s máslem. Rozklepneme vyfouknuté a obarvené nebo jinak ozdobené skořápky vajec, případně můžeme použít i přírodní. Vnitřek vyložíme vatou nebo naplníme zeminou a pokropíme ji vodou. Hustě zasejeme řeřichu, kterou pak průběžně zaléváme, aby vata nevyschla, ale nepřeléváme. Skořápky umístíme do kalíšků na vajíčka a postavíme na světlé a teplé místo.
Pažitka
V případě, že jsme na jakékoli osení zapomněli, můžeme úspěšně použít rychlenou pažitku, kterou máme na okně pro kuchyňské použití. Anebo si prostě pažitku nebo osení koupíme, osení většinou prodávají kolem Velikonoc v květinářství, pažitku i v supermarketech.
