V noci z 23. na 24. června nastává Svatojánská noc, která je z dob pohanských známá svou čarovnou mocí. Magií a čarovnými bylinami můžeme v tuto noc, krátce po slunovratu, získat divokou lásku i skryté poklady. Domluvíme se se zvířaty i se zemřelými, omládneme, staneme se neviditelnými… A jak s tím souvisí asketa sv. Jan Křtitel? Církev se tyto divoké pohanské slavnosti snažila potlačit a nahradit je křesťanskou oslavou. Magie nejkratší noci plné silných vůní rozkvetlých bylin a lidských tužeb zvítězila.
Oslavy letního slunovratu vycházejí z keltské tradice, kterou převzali Slované.
Kdo byl svatý Jan Křtitel
Narození Jana Křtitele zvěstoval postarším rodičům Zachariáši a Alžbětě archanděl Gabriel. Jan Křtitel se odešel připravovat na budoucí povolání na poušť, kde žil velmi asketickým životem. Jedl svatojánský chléb (karob – plody Rohovníku obecného), med divokých včel, kořínky a kobylky. Poté se stal kazatelem, kázal o příchodu Vykupitele a v řece Jordán křtil lidi včetně Ježíše Krista. Během jednoho svého kázání se pustil i do vladaře Heroda, že zavrhl manželku a vzal si ženu svého bratra. Herodes ho nechal uvěznit a o jeho životě pak rozhodla dcera jeho ženy Salome, která si přála jeho hlavu. Jan Křtitel byl tedy sťat, ale v zapomnění neupadl. Lidé jeho jméno spojili s vírou v zázraky v období slunovratu – svatojánská noc.
Sexuální podtext svatojánské noci
Tuto noc se pálí očišťující ohně, podobně jako o Filipo-Jakubské noci. Svatojánská noc je ale nabita milostnou touhou i uvolněným sexem na jednu noc. Na trzích se v tuto dobu objevoval kořen z mandragory sloužící k sexuální magii. Páry odcházely do lesa pod záminkou hledání zlatého kapradí, a děly se věci… Méně divoce se chovala svobodná děvčata na vdávání. Vkládaly pod polštář kouzelné byliny, které jim ve snu ukázaly tvář jejích budoucího manžela. Také posílaly věnečky po vodě. Pro manželské štěstí zašívali snoubenky ženichům do límců kapradí. Ohněm prohazovaly věnec z kouzelných bylin, když ho snoubenec chytil, mohl si být věrností snoubenky jist. Přes oheň také přeskakovali pro manželské štěstí a pro zdraví.
Poklady a zlaté kapradí
Slunovrat je doba, kdy jsou síly světla a tmy v rovnováze. Svatojánská noc je podle Keltů magická – otevírají se skály, země se rozestupuje a vydává ukryté poklady. K jejich získání ale potřebujeme květ zlatého kapradí, který vykvete o půlnoci a zlatavě září. Takový kvítek nás nejen zavede k pokladu, ale umožní nám stát se neviditelnými, porozumět řeči zvířat, zemřelých i rostlin. Květ zlatého kapradí získáme tak, že pod něj rozprostřeme bílý šál, který květ zachytí. Ale tak jednoduché to zas není. Kapradí hlídají temné bytosti. A tak nám hrozí, že nás bludičky zavlečou do bažin, čerti do pekla, čarodějnice před bludné kořeny, lesní žínky utancují k smrti a roztrhají a tak podobně. A když už všechno zdárně překonáme, čeká náš boj s vlastní chamtivostí. Pokud se z pokladu snažíme odnést víc, než sami naráz pobereme, propadneme peklu. Asi proto známe tak málo lidí, kteří uspěli.
Čarovné byliny
K čarování o svatojánské noci potřebujeme devatero kouzelných bylin, které ale musíme nasbírat na devíti různých místech. Vily se z nich věnce nebo se aranžovaly do kytice a při té činnosti se nesmělo promluvit, jinak by svatojánské býlí ztratilo svou čarovnou moc. Seznam devíti bylin je v různých pramenech různý, liší se kraj od kraje. V první řadě to jsou:
- Třezalka tečkovaná je hlavní svatojánská bylina. Může být nahrazena Kopretinou bílou
- Mateřídouška obecná Třezalka a mateřídouška omladí pleť.
- Pelyněk černobýl nebo Pelyněk pravý užívá při dýchacích, žaludečních, žlučníkových i střevních potížích.
- Komonice lékařská zvyšuje kapilární odolnost, zlepšuje mozkové a periferní prokrvení, cévní oběh.
- Rozchodník prudký – v malých dávkách snižuje krevní tlak a vyvolává zčervenání pokožky.
- Chrpa polní působí močopudně a žlučopudně – je prospěšná při nemocech ledvin – příznivě ovlivňuje zažívání
- Hvozdík kartouzek (slzičky Panny Marie) má aseptické a protizánětlivé účinky
- Sporýš lékařský povzbuzuje náladu, usnadňuje usínání, uklidňuje žaludek, tlumí bolest
- Blín černý, vlčí ocas je jedovatý, používal se k celkové anestezii nebo jako halucinogen.
Čarování devatero bylinami
Devatero výše zmíněných bylin má největší magickou sílu o svatojánské noci. V některých krajích se z nich stlala „svatojánská postýlka“. Zdobily se jimi zvenku i zevnitř obydlí. Používaly se k věštění, k rituální ochraně a očistě. Dále sloužily k:
- přivolání lásky
- uspíšení svatby
- zjevení budoucího majetku
- očarování jiné osoby
- ochraně před uřknutím
- nalezení ukrytého pokladu
- neviditelnosti
- porozumění řeči zvířat, rostlin a stromů
- splnění tajného přání
Další možné rostliny z devatera svatojánských bylin
- Bazalka pravá podporuje trávení, tiší žaludeční křeče, uvolňuje nadýmání.
- Divizna velkokvětá rozpouští hleny, uvolňuje křeče, má protizánětlivé a močopudné účinky
- Dobromysl obecná má protizánětlivé účinky, uvolňuje hlen při vykašlávání, zlepšuje tvorbu žluči
- Heřmánek pravý léčí záněty, hojí rány a neduhy na kůži a v ústní dutině
- Jitrocel kopinatý hojí poranění kůže, hmyzí štípnutí, má protizánětlivé účinky
- Kapraď samec o půlnoci natrhaná a v plátěném váčku uchovaná splní tajná přání
- Libeček lékařský je močopudný, zlepšuje trávení
- Majoránka zahradní zlepšuje trávení, uvolňuje nadýmání, tiší bolest hlavy, posiluje nervy
- Máta peprná podporuje trávení, tiší bolesti, uvolňuje nervové napětí.
- Řebříček obecný zlepšuje zažívání, má antiseptické, močopudné, dezinfekční účinky.
