Stará řemesla: Modrotisk

Německé muzeum modrotisku
Muzeum modrotisku, foto med

Poměrně staré řemeslo modrotisk je tradiční technika tisku pro vytváření bílých vzorů na modrém plátně. Barvíři na tkaninu ručně tisknou dřevěnými nebo kovovými formami rezervu – směsovou hmotu z arabské gumy a kaolinu. Poté látku za studena obarví přírodním indigem.

Modrotiskový vzor, foto med

Technika modrotisku vznikla v Asii, odkud se rozšířila do dalších částí světa. Modrotisk je nejen technika potisku tkaniny, ale i název pro tmavě modrou látku s bílými vzory, která se touto tiskovou technikou vyrábí. Látky se tak dekorují od 18. století, některé matrice na tisk jsou v rodinných dílnách až 300 let staré. Největší rozmach modrotisku u nás byl v 19. století, kdy vznikaly četné modrotiskové manufaktury a rukodělné dílny. Vzory na látce se lišily podle jednotlivých regionálních oblastí. Později se jeho využití ztenčilo na ložní prádlo a lidové oděvy – např. tradiční modro-bílé strážnické či olešnické kroje.

Indigovník barvířský – Indigofera tinctoria

Indigovník barvířský (Indigofera), foto med

Subtropický polokeř Indigovník barvířský pochází ze západní Afriky. Dorůstá do výšky 1–2 m, kvete nevelkými bílými nebo růžovými květy. Rostlina je zdrojem jasně modrého, velmi kvalitního barviva k barvení látek, výrobě inkoustu a malířských barev i modré barvy na vlasy. Modré barvivo je jedno z nejstarších a nejtradičnějších barviv na světě. Prapředci ho využívali i k různým náboženským rituálům. V dnešní době se indigo využívá v barvení látek, především džínoviny a také modrotisku.

Prášek indigo získaný z rostliny Indigo, foto med

Staré barvířské řemeslo Modrotisk

Panenka v modritiskových šatech, foto med

Modrotisk je výsledným produktem tradiční techniky zdobení látek. Barvíři dřevěnými nebo kovovými formami nanesli na plátno rezervu – hmota, která chrání látku v místech, která mají zůstat neobarvená. Potištěnou textilii poté zastudena barví v indigové lázni.

Dřevěné tiskací formy

Matrice modrotisku, foto med

Technika modrotisku je i přes svou zdánlivou jednoduchost poměrně obtížná. Nejdřív ze všeho si vytvoříme ze dřeva tiskací formu s vybraným vzorem. Na tu naneseme hmotu a poté ji obtiskne na plátno. To další den máčíme v indigové lázni. Obtištěná místa se nezabarví a vzniknou bílé vzory. A tady záleží, jaký vzor se nám podaří vyrobit – dělá se to zatlučením mosazných hřebíčků do dřevěné formy. V minulosti vzorky tvořily přírodní motivy, např. klas obilí.

Jak vyrobit modrotisk

Trh s modrotiskem v Německu, foto med

Dnes nejčastěji používáme bavlněné plátno, které nejprve vypereme, naškrobíme, usušíme a vyžehlíme. Na toto plátno pak naneseme vyřezávanou dřevěnou formou hmotu, které se říká rezerva. Na místech daných formou zabrání obarvení plátna. Hmota obsahuje arabskou gumou (pryskyřicí), kaolín a další přidané látky, jejich složení a poměry se mění dílna od dílny jako výrobní tajemství. I proto jsou výsledné modrotisky zcela unikátní. Nanesená rezerva schne celý dne. A další den plátno namáčíme do indigové barvicí lázně, a to hned několikrát za sebou. Bezprostředně po nanesení je tkanina zelená, teprve po oxidací se změní na charakteristickou modř. Plátno střídavě namáčíme a vytahujeme tak dlouho, dokud nedosáhneme požadovaného modrého odstínu. Když je dílo hotovo, látka vypereme a vyžehlíme, čímž získá typický modrotiskový lesk.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Přejít nahoru