Prostírky z kukuřičného šustí

tkaní z kukuřičného šustí - prostírky
Prostírky z kukuřičného šustí, foto archiv

Kukuřičné šustí – tedy obal z kukuřičných klasů – využijeme k tvorbě dekorací i ryze praktických výrobků, jakými jsou třeba různé, prostírky, rohože, anebo prostorové předměty jako krabice, dózy i nejrůznější tašky a kabely. Tkanina z šustí se vyznačuje velkou trvanlivostí a výrobky leckdy jejich uživatelům vydržely i po celý život. Prostírky z kukuřičného šustí se mohou stát milým a praktickým dárkem.

Technikou tkaní jsme z kukuřičného šustí ji zhotovili podložku pod horký hrnec a figurky. Nejvhodnější doba pro sběr šustí je v době sklizně kukuřice, když je zralé zrno, bude kvalitní i šustí. O využití vlasů z kukuřičných klasů.

Příprava šustí

Kukuřičné šustí, foto med

Pro zpracování jsou vhodné pouze 3 – 4 vnitřní vrstvy listů. Vnější listy na kukuřičném klasu bývají křehké od slunečního žáru, jsou tvrdé, snadno se lámou a jsou zabarvené dohněda. Nevyužijeme ani nejjemnější šustí, které těsně obaluje klas se zrnem. Nasbírané šustí ukládáme v tenkých vrstvách na suchém místě. Před vlastním zpracováním pokropíme nebo namočíme šustí do vlažné vody. Pracujeme zásadně s vlhkým materiálem, suchý by se lámal. Hrubý spodní okraj odstřihneme a šustí natrháme na proužky asi na 2 – 2,5 cm (pokud je šustí hrubší tak na 1,5 cm). Odtrhneme tmavé okraje (v šíři 2 – 5 mm).

Rám na tkaní, foto archiv

Příprava rámu

Chceme-li si vyrobit prostírky nebo rohože z šustí, připravíme si nejprve jednoduchý dřevěný rám v odpovídající velikosti zamýšleného výrobku. Na jeho protilehlé strany natlučeme v pravidelných rozestupech hřebíčky s malými hlavami. Čím silnější provázek, tím větší rozestupy a naopak. Při použití proužků šustí šíře asi 2,5 cm tkáme na rámu s hřebíčky v rozestupech asi 2 cm.

Provázek

Provázek z šustí, foto med

Základem prostorových i plochých výrobků z šustí je provázek vytvořený splétáním stejně širokých proužků, který ihned zatkáváme. Konec provázku během práce nepouštíme, neboť by se rozmotal. K protahování provázku při tkaní na formě používáme háček na háčkování, při tkaní na rámu stačí vlákno prostrkovat prsty, jen na konci si pomůžeme háčkem. Proužek přeložíme napůl, zahákneme za první hřebíček a omotáme širší část přes slabší. Rubová strana listu, která je hladší než lícová vroubkovaná, měla by zůstávat na povrchu. K širšímu konci přiložíme užší částí další proužek šustí a začínáme omotávat jak přiložený proužek, tak konec původního. Po dvojím otočení změníme způsob obtáčení – obtáčíme teď tím, který jsme předtím obtáčeli (tím skryjeme i konec předchozího). K silnému konci přidáme další proužek slabším koncem a pokračujeme, přičemž celou dobu střídáme omotávaní konce. Stále přidáváme nové a nové proužky. Nepravidelnosti provázku průběžně srovnáváme rukou, ale většinou se stejně skryjí ve vazbě.

Pracovní postup tkaní na rámu

Tkaní šustí na rámu, foto archiv
  1. Na širší strany rámu připevníme hřebíčky s malými hlavičkami v rozestupech asi 2,5 cm. Vlhké šustí natrháme na 2 – 2,5 cm široké proužky. Jeden proužek přeložíme napůl, zachytíme za první hřebíček a širší částí dvakrát omotáme slabší.
  2. K širšímu konci přiložíme užší částí další proužek šustí a dvakrát omotáme jak přiložený proužek, tak konec původního. Poté změníme způsob obtáčení – obtáčíme teď tím, který jsme předtím obtáčeli. Stále přidáváme nové a nové proužky.
  3. Průběžně vznikající provázek postupně natahujeme od jednoho hřebíčku na jedné straně rámu k hřebíčku na straně protilehlé, vrátíme se na první stranu k sousednímu hřebíčku atd. Otočíme kolem posledního hřebíčku a začneme tkát.
  4. Provázek vedeme prsty na okraji nejprve přes jednu osnovu vrchem a dále pod dvě osnovy spodem a pod dvě vrchem tak, že protahujeme vždy z každé dvojice osnov osnovy krajní, aby se vazba nerozpadla. Na konci řady opět tkáme přes jednu osnovu.
  5. Protahováním jedné osnovy na začátku a konci řady se okraj zpevní. Druhou řadu vedeme provázek osnovami opačně – kde byl vrchem, bude spodem a naopak. Ve třetině práci ukončíme zatažením šustí do tkaniny.
  6. Rám obrátíme a pracujeme stejně, jako na první třetině. Omotáme přeložený proužek kolem prvního hřebíčku a protkáváme. Po dotkání k první části práce zatáhneme šustí do tkaniny. Mezi oběma částmi vznikla ozdobná ažura.
  7. Hotovou práci necháme vyschnout na rámu a poté stáhneme z hřebíčků.

Diagonální vzor

Prostírka s diagonálním plastickým vzorem vzniká zcela jednoduše: V první řadě vedeme provázek horem přes čtyři a spodem přes čtyři osnovní vlákna, v každé další řadě vedeme provázek vrchem o jednu osnovu dál a opět přes čtyři vrchem a přes čtyři spodem. Práci nemusíme uprostřed otáčet a začínat z druhého konce, neboť je diagonálním posouváním každé řady dostatečně zpevněná.

Přejít nahoru