Pokud se v bytě objeví plísně, musíme nejprve určit příčiny vzniku plísní. Je to vlhkost. Na povrchu vnitřních stěn se plísně zpočátku projevují jako ztmavlá a zavlhlá místa, která později až zčernají. Objevují se většinou v místnostech orientovaných na severozápad nebo jihozápad. Mohou být i v místnostech uvnitř dispozice bytu nebo domu (například v koupelně), v málo vytápěných místnostech. Anebo v nedostatečně tepelně izolovaném podkroví. Plísně nacházíme i v místech tepelných mostů. To jsou špatně izolovaná místa – např. spáry mezi oknem a zdí, hrana mezi stropem a obvodovou stěnou, kouty místností…
Vlhkost je ve zdech ze dvou hlavních důvodů, buď pro stavební závady, anebo je byt v nějakém směru nevhodně užíván:
– Stavební závady
- Nejčastěji jde o zatékání vody do objektu střechou: přesné zjištění, kde voda proniká střechou se strmým spádem, může být obtížné. Loužička na podlaze nemusí být pod škvírou, neboť dešťová voda může stékat po podložní vrstvě dehtové lepenky a po trámech. Prohlédneme oplechování kolem komína, zda není vadné, a z půdy při dešti. Případně necháme na střechu stříkat proud vody z hadice. Sledujeme, kudy voda proniká.
- Vzlínání půdní vlhkosti nebo tzv. tepelnými mosty. V těchto případech dochází k přísunu vody do zdí většinou dlouhodobě, mnohdy i v malém množství. Zjistíme, kudy zdivem probíhá izolační vrstva, a zkontrolujeme, zda není zakrytá vyvýšeninou (vjezd do garáže, terasa, zvýšený záhon). Přesvědčíme se, zda se při stavbě domu nezapomnělo na vložení svislé izolační vrstvy mezi obvodovou zeď a další stavby. Třeba ukončení zahradní zdi.
- V novostavbách plísně mohou způsobit vlhké omítky a podlahový beton: když omítáme či lijeme beton na podlahu, musíme větrat za každého počasí.
- Pronikání dešťové vody netěsnostmi kolem oken: vlhké skvrny na zdech kolem oken a dveří bývají obvykle způsobeny dešťovou vodou, která proniká škvírami mezi okenními rámy a okolním zdivem. Pokud se vlhkost objevuje ve spodní části otvoru, může se jednat o to, že v zemi není žlábek, který by zamezoval pronikání vody pod vyčnívající okenní předprsní.
- Různé havárie, jako je prasklé vodovodní potrubí, vedení kanalizace či vyplavení sousedy: v těchto případech je naopak přísun vody do zdí často jednorázový a velký.
- Plíseň se může objevit i v důsledku výměny stávajících oken za neprodyšná plastová – většinou se ale jedná o kombinaci více vlivů.
– Nevhodné užívání bytu
Největším zdrojem vlhkosti je sám člověk a jeho činnost (za hodinu vytvoříme běžně asi 150 g vodní páry, v koupelně při sprchování až 2600 g, při vaření 1200 g, sušením prádla v bytě 200 g, žehlením prádla také 200 g. Pokojové květiny v květináči za hodinu vyprodukují až 20 g vodní páry.
- K nevhodnému užívání bytu patří zejména činnosti, které jsou spojené s vytvářením vodní páry v kombinaci s nedostatečným větráním. Pára, která není odvětrána, na zdech kondenzuje a posléze se do zdí vsakuje. Při stálém zvyšování cen za vytápění se v domácnostech méně topí a málo se větrá, což vede k nárůstu množství plísní v bytech. Nalezneme je nejčastěji v rozích, koutech a za nábytkem – a přitom pohybující se vzduch pomáhá zdivo vysoušet.
- Rozvoji plísní také prospívá sušení prádla v bytě i nadbytečné užívání zvlhčovačů vzduchu, nadměrné množství pokojových květin, které vyžadují častou zálivku nebo množství akvárií.
- Dobře se jim daří i v bytech málo užívaných a tedy i málo vytápěných a nedostatečně větraných.
Ve všech těchto případech je třeba odstranit příčiny a řádně zde uklízet. V žádném z bytů s plísněmi na zdech není nápravným řešením používání čističek vzduchu – ty sice mohou část spor plísní z ovzduší zachytit, zároveň však podporují uvolňování dalších ze zdí do ovzduší.
