Malý křeček – domácí mazlíček – je roztomilý, hravý, a když si ho trochu ochočíme, umí být i kamarádský. Se zájmem pozorujeme, jak si harpagonsky cpe zásoby jídla do torbiček (lícní váčky pojmou až polovinu jeho vlastní váhy), rozkošnicky odpočívá, a hlavně jak bláznivě dovádí.
Výhodou křečka v roli domácího mazlíčka je i to, že je maličký, takže s ním můžeme bez problému cestovat – postačí malá přenoska. Na druhou stranu je velice mrštný a vynalézavý, pokud jde o formy útěku – proto přenosku necháme během cesty raději zavřenou. Nehodí se do ložnice, protože je to čilé noční zvířátko, ochotné si s námi večer hrát, kutálet s tenisákem, roztomile vykukovat ze skrýše… a pak celou noc štrachá a ruší nás ze spaní.
Nejoblíbenější druhy křečků
Křečci se v zajetí dožívají až čtyř let. Mají rozličná zbarvení a různé typy srsti. U nás patří k nejoblíbenějším Křeček zlatý, známý také jako Křeček syrský. Bývá nejvýše 9 cm dlouhý, má šedou srst s proužkem na zádech a velmi malé nožky, které jsou většinou schované pod tělem. V zimě může změnit barvu srsti na sněhobílou. Někdy se stane, že upadne do zimního spánku. Oblíbený je i Křečík džungarský, který do zimního spánku neupadá.
Před nákupem
- Než křečka koupíme, podíváme se, jestli je čilý a nemá špinavou nebo zježenou srst. A pořídíme mu také základní výbavu:
- klec nebo terárium
- bedničku na hnízdo (skrýš potřebuje pro pocit bezpečí)
- cvičební kolo a další hračky (potřebuje mnoho pohybu a zábavy)
- hobliny
- materiál na hnízdo – seno, bílý papír, bavlněné hadry, lepenku (nikdy ne vatu nebo novinový papír)
- misky na jídlo
- napájecí láhev
- větvičku nebo dřívko na hryzání.
Proč dřívko?
Křeček je hlodavec a potřebuje aspoň kousek dřeva, které nesmí být nijak ošetřené, aby si mohl podle potřeby obrušovat zuby. Jinak mu přerostou a nebude s nimi moci jíst, nebo mu přivodíme deformaci čelisti. Někdy se mohou jeho hlodáky zlomit, ale pokud bude mít dostatek minerálních látek, rychle mu zas dorostou.
Rady kolem bydlení
Pokud jde o umístění klece, uložíme i s ohledem na to, že její obyvatel nesnáší průvan a vlhko. Pro malého Křečka džungarského se nejlépe hodí terárium-akvárium. Jeho rozměry závisí na tom, kolik křečků budeme chovat – minimem je plocha 60 cm2, důležitým požadavkem jsou malé rozestupy mříží, které musejí mít i příčné dráty. Závisí i na tom, jestli bude většinu času trávit v „terárku“, nebo ho budeme často pouštět a hrát si s ním.
Potrava pro křečka
Zdroj vody, tzv. pítko zavěsíme na okraj terária, a to tak vysoko, aby se křeček nemusel příliš natahovat – podle odborníků je nejlepší výška stěny pro většinu napajedel asi 20 cm – což je i vhodná výška, bránící křečkovi v útěku. Nepoužijeme mističku nebo jinou nádobku, kterou by křeček mohl zvrhnout, nebo obsah v ní znečistit. Základním jídlem křečků jsou různá semínka a oříšky, měl by ovšem dostávat rozmanitou potravu, tedy i ovoce a zeleninu. Nekrmíme ho však citrusovými plody ani kiwi. Jako vystýlka nejlépe poslouží hobliny, příp. hrubší a větší piliny (pozor: jemné piliny by mohl vdechnout), nebo seno promíchané s hoblinami.
Hračky, houpačky a prolézačky
Křeček je tvor velice hravý a zvědavý a je vděčný za každou hračku, houpačku, šplhadlo, rourku apod. Mnohdy mu postačí i kartonová rulička od toaletního papíru (můžeme je i různě pospojovat, proděravět apod.), samozřejmě že v odborných prodejnách nakoupíme hraček do sytosti, nebo se jimi necháme inspirovat a sami si je z kousků dřeva (nijak neošetřeného) vyrobíme. Radost křečkovi udělá i obyčejný zaklíněný klacík, malý pařízek, provrtaný špalík dřeva nebo i zajímavě tvarované kameny.
Text Zuzana Nielsenová
