Dříví na otop potřebujeme v případě, že máme krb, krbová kamna, kotel nebo kamna na pevná paliva. V případě kamen pamatujeme, že k vytopení domu potřebujeme nejméně pětinásobnou kubaturu skladovacího prostoru, než jakou by zabralo černé uhlí. Výhřevnost dřeva se také liší podle druhů stromů, nejvíce nás zahřeje akát a jasan, nejméně topol a olše. Jak správně vytápět dřevem? Dříví musíme naštípat na polínka a správně uskladnit, aby dobře proschlo.
Za běžných podmínek vyhřejeme byt o ploše 50 m2 během topné sezony 135 metráky jakostního černého uhlí, nebo 210 metráky palivového dřeva. Dřevo má ale podstatně větší objem a obtížněji se ukládá než volně sypané uhlí, zabere proto místo mnohonásobně více místa, také má větší nároky na sucho v místnosti a izolaci podkladu od vlhka. Před nákupem dřeva je vhodné vědět, které palivo a jaký režim spalování jsou pro daná kamna či kotel vhodné. Doporučení výrobce přirozeně respektujeme.
Riziko špatně skladovaného dříví
Správné uložení dříví je důležité, protože v opačném případě nevysychá, takže špatně hoří, hodně kouří, spaliny s vysokým obsahem dehtu nejenže začoudí skla průzoru u krbů a krbových kamen, ale navíc zanesou topeniště, kotel (o čištění kotle – ZDE) i komín, dokonce může následkem většího množství vodních par popraskat vnitřní omítka. Další hrozbou špatně skladovaného dřeva je riziko zavlečení dřevokazných hub do domu. Nejnebezpečnější dřevokaznou houbou je dřevomorka domácí, která za pro ni vhodných vlhkostních a teplotních podmínek zcela zničí vše, co obsahuje celulózu, tedy dřevo, dřevotřísku, překližku, papír i textil. V různých nevětraných kůlnách dochází k tomu, že napadne krov, takže po několika letech se může střecha zatížená těžkou krytinou zhroutit. Podhoubí dřevomorky často proroste i zdí do dalších místností, takže vážně ohrožený je celý dům.
Správná příprava a skladování dříví
Abychom měli otopové dříví kvalitní a správně vysušené, dodržíme následující postup:
- Po pokácení kmenů, pro které je ideální doba od prosince do únoru, by mělo být dřevo co nejdříve rozřezáno a naštípáno. Polena o průměru zhruba 5 x 5 cm řežeme na délku podle kamen.
- Kulatinu naštípeme na polínka a než dřevo vyschne, ukládáme ho s mezerami – volně ložené, nikoli skládané.
- Suchá polena složíme do hraniček a ukládáme je na dobře větrané místo chráněné před deštěm. Nesmí ležet na betonové či kamenné podlaze, ale na hranolcích. Dřevo skladujeme odděleně od briket, u nichž hrozí samovznícení.
- Přístřešek (dřevník) může být ze stran otevřený, pokud nehrozí, že do dříví nafouká vítr sníh, který ho pak táním zamokří. Není-li možný přístřešek, dřevo alespoň shora zakryjeme plachtou proti dešti.
Dále:
- Měkké dřevo by se mělo skladovat (sušit) aspoň dva roky, tvrdé tři. Výhřevnost dřeva je tím lepší, čím dřevo dokonaleji proschne. Ve vlhkém sklepě hrozí, že dřevo navlhne víc, než když bylo čerstvé.
- Dřevo sušíme proto, že z vlhkého dřeva získáme jen málo tepla, neboť hořením mokrého dřeva se uvolňuje vysoké množství vodní páry, a přeměnu vody ve vodní páru odebere velké množství energie, která by se jinak změnila v teplo. Odpařování vody totiž spotřebuje mnoho tepla a dřevo se jím ochlazuje. Zatímco z 1 kg suchého dřeva se při hoření uvolní až 4000 kcal/hod, ze stejného množství vlhkého dřeva je to stěží polovina.
- Každé dřevo se suší jinak. Tvrdé bukové dřevo schne rychle, ale rozřežeme a naštípeme ihned po poražení, jinak velmi rychle trouchniví. Naopak dubové dřevo se doporučuje po nařezání a rozštípání skladovat po dva roky nepřikryté, aby ho déšť zbavil tříslovin. Pak se uloží na jeden až dva roky pod přístřešek, aby proschlo. Do běžných kamen se příliš nehodí, protože pro hoření vyžaduje víc vzduchu. Vhodné je především pro otevřená ohniště a krby.
Jakým dřevem topit
Jako palivové dřevo slouží nejčastěji smrk. Ten ale hoří moc rychle a vysokým obsahem pryskyřice zanáší komín a kotel. Ještě víc pryskyřice obsahuje borovice, ta má však vyšší výhřevnost. Pro krby a kachlová kamna je nejvhodnějším palivem bukové nebo březové dřevo, které hoří stejnoměrně, má vysokou výhřevnost a zanechává nejméně popela. Je ovšem mnohem dražší než dřeva jehličnatých stromů. Vždy ověříme, zda jsme správně nastavili režim spalování: z komína nesmějí vyletovat jiskry ani saze, množství popela má být nízké, spaliny nejsou cítit.
Kdy se šetřit nevyplatí
Když kupujeme levné dřevo z bouraček, vystavujeme se riziku, že bude obsahovat podhoubí některé z dřevokazných hub, které pak mohou infikovat všechno dřevo ve stavení. Nebezpečné je i vdechnutí spor dřevomorky. Protože mezi dřevokazné houby patří i václavka smrková, zbytky po jejím čištění se nesmí dostat ke skladovanému dřevu. Nevýhodné je také kupovat dřevo na váhu, protože prodejci nemají důvod dřevo skladovat tak, aby nenavlhlo, neboť pro ně je výhodný co nejvyšší obsah vody v něm, platíme vlastně za vodu.
Tip
Popel, který zbude po spalování dřeva, je škoda vyhodit, protože může posloužit naší zahradě. Přidáváme ho do zahradního kompostu a posléze tak získáme vynikající živiny pro naše rostliny.
