Snad v každé domácnosti se najde běžně užívaný předmět, vyrobený ze slámy, lýka, kukuřičného šustí a dalších přírodních materiálů. Mohou jimi být nejrůznější druhy ošatek, košíčků, prostírání, rohože, kabelky, tašky, dekorativní figurky, ale i starodávné předměty po předcích. Předměty běžného užívání po znečištění nebo poškození nahrazujeme novými. Ale starodávné předměty nebo takové, které jsou nám z nějakého důvodu milé natolik, že se jich zbavit nechceme, čeká čištění a renovace-
Dříve se na pletařské práce používalo velmi mnoho přírodních rostlinných materiálů, jejichž základem je celulóza. Materiály se většinou předem různě upravovaly a téměř ve všech případech se zpracovávaly za vlhka. Po propletení a usušení se více povrchově neupravovaly, většinou byly přirozeně lesklé, a tak lakování těchto předmětů bylo spíše na škodu než k užitku. Lakováním totiž přírodní materiály křehnou a jsou lámavé.
Výrobky z přírodních materiálů
– Sláma
Typickou surovinou pro užitkové výrobky byla u nás obilná sláma. Plete se mnoha způsoby a z různého počtu jednotlivých stébel do plochých copánků. Ty se pak zatkávají se do lýkové nebo lněné osnovy, nebo se proplétají navzájem v obou směrech jako u plátnové vazby. Také se, zvláště při výrobě slaměných klobouků, nebo oválných a kruhových prostírek, či rohoží prošívají šicím strojem. Všechny tyto vazby jsou dostatečně pevné, aby se nerozpletly ani nezdeformovaly při čištění mokrou cestou. Jiným způsobem zpracování slámy bylo oplétaní stáčených svazečků slámy loubky, lýkem nebo šény. Rýžová sláma patří mezi dovozové materiály. Dobře se bělí a na povrchu je hladká. Vyrábějí se z ní tašky, podložky, prostírky…
– Lýko
Ze spodní vrstvy lipové kůry se získává materiál, který se velmi dobře zpracovává. Jeho výdrž sice není nekonečná, zato se s ním tak snadno pracuje, že to zvládnou i začátečníci. Lýko lze při některých technikách pro zjednodušení práci navléct do široké jehly a obšívat jím materiál pro spirálové pletení jako nitěmi.
– Kukuřičné šustí
Alternativní surovinou slámy je kukuřičné šustí. Také z něj se vyrábějí nejrůznější užitné předměty do domácnosti. Je vhodné i pro výrobu dekoračních figurek. Šustí můžeme předem obarvit na požadovaný odstín barvami na textil.
– Orobinec
K pletení užíváme části, které jsou ve stvolu ještě předtím, než se začnou rozebíhat k listům. Používá se stvol, který nekvetl (doutník je plod orobince). Výhodou orobince je, že se při jeho pletení dá využít mnohem více zdobných technik. Řídká síťovitá dužina se při pletení tvaruje dovnitř výrobku (např. ošatky) a povrch pak tvoří hladká část listu (kůra). Z orobince můžeme plést a vázat ošatky, kabelky, prostírky, rohože apod.
Čištění a renovace předmětů z přírodních materiálů
Vzhledem k tomu, že se všechny uvedené přírodní materiály většinou zpracovávaly vlhké, neuškodí jim čištění vodou. Výjimkou jsou pochopitelně předměty, které by namočením ztratily požadovaný tvar jako figurky z kukuřičného šustí, volné slaměné ozdoby apod.
– vodou
Ošatky, prostírky, rohože, košíky i nejrůznější dózy ze slámy, šustí… jednoduše ponoříme do studené vody s přidáním malého množství jaru pro uvolnění nečistot. Aby neplavaly na hladině, zatížíme je. Po nasáknutí vodou je podle druhu materiálu očistíme kartáčkem, u choulostivějších výrobků (např. lýko) se vyhneme mechanickému drhnutí a raději je vyčistíme tupováním měkkou houbičkou.
– chemickými prostředky
Většina přírodních materiálů stárnutím přirozeně tmavne a toto ztmavnutí většinou nebělíme. Veškeré kyseliny, i organické, jsou však pro všechny celulózové materiály destruktivní a po jejich použití je z předmětu musíme dostatečně opláchnout. Savo je silně alkalické a v plné koncentraci působí na celulózové materiály destrukčně, zacházíme s ním při čištění velmi opatrně. Když už Savo chceme použít, musíme je vhodně naředit.
Bělení
Výrobky, které nemůžeme máčet, vyčistíme a vybělíme sířením. Síru koupíme v drogerii a sířit budeme v malé místnosti nebo sklípku, který je zcela utěsněn. Menší předmět můžeme umístit i do utěsněné bedny. Pozor, nesmí však být kovová. V připraveném prostoru síru zapálíme. Nehoří, ale doutnáním uvolňuje siřičité kysličníky, které mají silně bělící a čisticí a dezinfekční účinky. Sláma i šustí vybělíme použitím peroxidu vodíku, který koupíme v drogerii v 30% koncentraci. Zředíme ho vodou v poměru 1:3 (1 díl peroxidu, 3 díly vody). Připravenou tekutinou natupujeme pomocí štětce nebo houbičky výrobek a necháme asi dvě hodiny působit. Pracujeme v rukavicích, neboť peroxid vodíku je žíravina. Potom předmět osprchujeme a necháme uschnout. Sláma i šustí velice krásně zesvětlí. Syrové šustí vybělíme použitím odbarvovače na textil. Tento proces je vlastně obdobou síření. Odbarvovač, Savo a peroxid mají navíc i funkci dezinfekční.
Sušení
Vyčištěné, vybělené a opravené předměty sušíme zvolna, nejlépe v proudícím vzduchu. Pokud chceme sušení urychlit, pouštíme na předmět proud vzduchu z ventilátoru. Slaměné ošatky zformujeme do původního tvaru, můžeme je vložit mezi dvě prkénka stažená provázkem.
