Palmy připomínají nám exotiku vzdálených zemí, vytvářejí pozitivní atmosféru a pocit zabydlenosti. Ten, kdo pěstuje palmy, je prý otevřený, velkorysý a citlivý ke všemu krásnému, ale taky by měl mít doma hodně místa. Nežli si pořídíme nějakou palmu, měli bychom se dozvědět něco o jejich pěstování i o tom, jak až mohou narůst.
Palmy pocházejí z tropických a subtropických oblastí, a jen málo z celkových asi 3000 druhů jich roste ve Středozemí. Většina druhů se vyskytuje na území Amazonky a v indomalajském souostroví. Palmy rostou v tropických deštných lesích, právě tak jako v horských masivech, na savanách, stepích, pouštích i na mořských pobřežích. Několik druhů snáší mráz, některé vydrží teploty i -5 °C, ale většina vyžaduje teplý a vlhký vzduch.
Druhy palem
Palmy také rozlišujeme podle tvaru listů. Ty mohou být zpeřené nebo vějířovité. Nejprve jsou skryty v pupenech, zcela úzce zřasené a jakoby slepené. Rozvíjení probíhá pomalu, někdy až 2 – 3 týdny. Během vývinu listu z něj často visí vlákna, která se však nesmí odřezávat. U zpeřených listů vyrůstají jednotlivé lístky vpravo a vlevo na hlavním vřetenu: jsou většinou dlouhé a úzké nebo čárkovité. Jejich velikost se může pohybovat podle druhů od desítek centimetrů až po 22 x 12 metrů (Raphia taedigera). Palmy s vějířovitými listy mají čepele téměř okrouhlé. Jsou zastřihávané do různé hloubky v úzké úkrojky a někdy mohou být až dlaňosečné.
Stanoviště
Palmy pěstujeme buď jako pokojové rostliny, nebo v nádobách, které umisťujeme v létě na zahradu nebo terasu. Optimální umístění palem je na světlém místě, nikoli na úplném výsluní. Umístíme-li rostlinu na špatné místo, nikdy z ní nebudeme mít radost, protože se jí nebude dařit a brzy nám může uhynout. Hodně světla vyžadují Washingtonia, datlovník kanárský Phoenic canariensis, žumara Chamaerops. Jsou však i druhy, kterým se daří i na zastíněných lokalitách. Kencie Howeia, Palmenka nízká Rhapis či horská palma Chamaedorea.
Pěstování
Teplomilné druhy zůstávají po celý rok v bytech, chladnomilné můžeme od května do září umístit na slunná místa v zahradě, na terase nebo na balkoně. Palmy mají velmi citlivé kořeny, proto je po zakoupení přesazujeme jen, je-li to nezbytné. Jestli se nám nelíbí nádoba, vložíme palmu do dekorativního obalu. Zaléváme malými dávkami, aby se palma po zalití mohla rychle zotavit. Při bohaté zálivce voda vytlačí z půdy vzduch a jemné kořínky se dusí a odumírají. Zaléváme, když je zemina na dotyk suchá do hloubky asi 1 cm hluboké a palma svěšuje listy. Dávka vody je pak závislá na velikosti kořenového balu. Zaléváme raději shora a nikdy nelijeme vodu do srdíčka palmy! Zde je totiž růstové centrum rostliny a mohlo by začít zahnívat. Voda by měla být nejlépe dešťová, nebo alespoň odražená a vlažná. Palmy též vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost. Palmy nesnášejí „studené nohy“, proto je v chladném prostředí stavíme např. na polystyrénové podložky. Palmám prospívá minerální hnojivo, přesličkové nálevy a bylinné výluhy. Jako substrát postačí jednotná zemina nebo běžná zem na květiny doplněná pískem a jílem – musí být propustná.
Použití a přínos
- Velká palma vynikne v rohu velkého světlého obývacího pokoje nebo v ložnici, kde je většinou stálá přiměřená teplota. Kromě toho zde bývá méně nábytku a mohutná dominantní rostlina se tu bude dobře vyjímat.
- Palmy se nejlépe hodí do bytů, které jsou vybavené buď biedermeierovským nebo anglickým či francouzským stylovým nábytkem, také exotickým včetně ratanu. K nábytku v japonském stylu se hodí palmy z rodu Rhapis, modernímu v designu kov a sklo sluší palmy grafických tvarů.
- Palmy mají velmi příznivé účinky. Mimo jiné absorbují škodlivé látky, pohlcují prach a špínu, tlumí hluk, zvlhčují a čistí vzduch v místnosti. Mezi ty s nejlepšími vlastnostmi patří Phoenix roebelenii, Chamaedora seifrizii, Chrysalidocarpus lutescens a Rhapsis excelsa.
