Kapající kohoutek jednak jde příšerně na nervy a jednak nás stojí peníze. Někdo vypočítal, že už deset kapek za minutu udělá za rok několik stokorun, při větší rychlosti i tisíce. A to ještě není všem škodám konec – kapající voda po čase vytvoří na umyvadle nebo dřezu ošklivé skvrny, které se obtížně čistí. Co tedy dělat – volat odbornou firmu, nebo se do toho pustíme sami? Oprava kapajícího kohoutku není nic, co bychom nezvládli.
Vyměnit těsnění není zdaleka tak složité, abychom to nezvládli. Asi nejvíc času zabere přijít na to, jak kohoutek rozebrat. Koupíme si sadu nového těsnění a připravíme si nářadí, hlavně stranové klíče různých velikosti, kleště na armatury (nebo siky kleště obalené utěrkou) a případně tuk na armatury.
Přípravné práce
Zavřeme přívod vody a do umyvadla nebo dřezu vložíme zátku, aby žádná drobná součástka z rozebraného kohoutku nemohla náhodně zapadnout do sifonu. Připravíme si krabičku nebo misku, do které budeme demontované drobnější součástky ukládat, aby se nikam nezakutálely. Vlastně lepší budou nádobky dvě – pro ukládání součástek z každého kohoutku zvlášť.
Demontáž klasických kohoutků
Tupým nožem sejmeme plastové krytky, které označují teplou a studenou vodu. U některých baterií jsou krytky přišroubované, u jiných (u malých kuchyňských ohřívačů) se stahují celé kohoutky. Šroubky pod krytkami odšroubujeme, kohoutky uvolníme a sundáme, čímž obnažíme ventily. V některých případech jsou kohoutky složené ze dvou částí – kolečka a krytu, pod kterým je schován ventil. Příslušným klíčem kuželku ventilu povolíme, odstraníme poškozené těsnění a vložíme nové. Pokud nemáme po ruce vhodné náhradní těsnění, zkusme vyjmout staré těsnění a jenom ho obrátit a znovu založit. Vydrží ještě nějakou dobu.
Těsnicí podložky
Tradiční kohoutky jsou vybaveny mechanismem, který zvedá nebo spouští pryžové těsnění a tím otevírá nebo uzavírá průtok vody. Řada typů moderních kohoutků obsahuje dva keramické disky opatřené otvory: jeden z těchto disků se otáčí a tak reguluje průtok. Chceme-li zjistit, o jaký typ kohoutku jde, roztočíme ho naplno. Kohoutek s keramickými disky potřebuje k plnému otevření jenom čtvrt obrátky, tradiční kohoutek alespoň dvě obrátky. Kolečka některých typů kohoutků lze jednoduše stáhnout, ale většina je upevněna šroubkem. U tradičních čtyřramenných koleček bývá šroubek po straně. Moderní kohoutky s krytem mají obvykle šroub s podložkou pod barevným označením kohoutku.
Nové těsnění
Je-li už lůžko na dně kohoutku opotřebované, běžné těsnění k němu dobře nepřilne a neuzavře dokonale průtok vody. V takovém případě můžeme zkusit použít vypouklou těsnicí vložku, která změní polohu, v níž dojde k úplnému uzavření kohoutku. Drobnou nevýhodou vypouklého těsnění oproti standardní ploché vložce je to, že kohoutkem musíme otočit vícekrát, než začne voda vytékat naplno.
Oprava kapajícího kohoutku – pracovní postup
- Zavřeme přívod vody rohovým ventilem pod umyvadlem. Pokud tam není, uzavřeme hlavní uzávěr vody. Poté vytáhneme páku kohoutku.
- U starších armatur kohoutek úplně otevřeme a odšroubujeme ho sika kleštěmi nebo hasákem obalenými hadrem. Ventil snadno uvolníme vhodným klíčem.
- Za kapání kohoutku bývá většinou odpovědné malé těsnění, tzv. podložka kohoutku. V domácích potřebách si opatříme nové, většinou celou sadu.
- Těsnění zajišťuje malá matka, kterou rovněž musíme uvolnit klíčem. Poškozené těsnění vyměníme za nové. Jednotlivé části znovu sešroubujeme.
- Postupujeme opačným způsobem než při demontáži. Závit vřetena vnitřní části nakonec potřeme nepatrným množstvím tuku na armatury.
Vodní kámen
V oblastech s tvrdou vodou je nejobvyklejší příčinou zatuhnutí kuželky tvorba vodního kamene. Kuželku namočíme do octa nebo roztoku kyseliny citronové, jejichž kyselina nános zásaditého minerálu rozpustí. Poté příslušné části vyčistíme a potřeme silikonovou vazelínou k ochraně proti usazování kamene a kohoutek opět sestavíme.
