Tradiční velikonoční svátky se vyznačovaly kromě barvení vajíček, jarní výzdoby a pomlázky také uměním vaření tradičních velikonočních jídel. Počítáno od Popeleční neboli Škaredé středy do Velikonočního pondělí se naši předkové jedli nejprve velmi postně, až po gurmánské hodování, které vrcholilo v neděli na Boží hod a v pondělí Velikonoční.
O velikonočním pečení mazance, jidášů, beránků a podobně jsme již psali ZDE. Dnes se podíváme, co dobrého si máme který den podle velikonočních tradic uvařit.
Škaredá Popeleční středa
Tento den je ještě ve znamení úklidu, někde se také říkalo Sazometná středa, neboť se čistila kamna a vymetaly komíny. Název škaredá se údajně odvozuje od toho, že se Jidáš škaredil na Krista. Nemáme se tento den mračit ani hádat, aby nám to nezůstalo. V rámci velkého úklidu je jedlo skromně a jídlo podle tradic sice mělo být dobré, ale na pohled nehezké.
Tradiční pokrmy:
Luštěninová polévka s bramborovými plackami, anebo bramborák, případně chlupaté knedlíky s cibulkou. Placky musely být nevzhledně roztrhané.
Recept na bramborové placky: Uvařené brambory smícháme s polohrubou moukou, vejcem a špetkou soli a vypracujeme těsto, které nakrájíme na kousky. Podsypáváme je moukou a vyválíme na tenko. Pečeme nasucho na tálu, což málokdo ještě má, tak trochu omastíme pánev a pečeme na pánvi.
Zelený čtvrtek
Den, kdy Kristus naposledy povečeřel s učedníky. Poté ho Jidáš zradil (pečeme jidáše). Přestože k našemu názvu Zelený čtvrtek došlo kvůli chybnému překladu, stalo se již tradicí, že tento den máme pojíst něco zeleného, nejlépe byliny z přírody. Letos nejspíš budeme rádi, když pod sněhem vyhrábneme sotva rašící kopřivu. Špenát, brokolici nebo zelenou petrželku v nejhorším případě koupíme i v supermarketech.
Tradiční pokrmy:
jarní bylinková polévka, špenátová polévka, kopřivový špenát nebo omelety s kopřivami, pampeliškový salát, chléb s máslem posypaný čerstvou řeřichou nebo pažitkou.
Recept na lívanečky z kopřiv (špenátu): 500 g kopřiv, 50 g másla, 2 žloutky. 30 g hladké mouky, sůl, pepř, na špičku nože prášku do pečiva, sníh ze 2 bílků a olej na smažení. Listy mladých kopřiv spaříme a posekáme nebo umeleme. Máslo utřeme se solí a žloutky do pěny. Přidáme koření, kopřivy, mouku s práškem do pečiva a nakonec vmícháme tuhý sníh z bílků. Lívanečník vymastíme a zelené těstíčko naléváme do důlků. Po obou stranách opečeme dozlatova.
Velký pátek
Na Velký pátek Kristus byl na vrchu Golgota ukřižován. Na památku se ten den peče mazanec, který se uprostřed nařízne do kříže. Vracejí se ptáčci z teplých krajin. Země má magickou sílu a nesmí se s ní hýbat.
Tradiční pokrmy:
Tento den se držel půst. Pro hladovce bylo pečivo z kynutého těsta zvané ptáčci – z vyválených pramínků těsta se udělal uzel, a ten na jednom konci zploštil a nastříhal a na druhém zešpičatěl a vmáčkla se jako oko rozinka. Dalším povoleným pokrmem na Velký pátek byly ryby, neboť i ty jsou postním jídlem. (Mezi postní jídla patřili též bobři – ale na ty raději zapomeneme!)
Recept Rybí filé s bylinkovou krustou: rybí filé, sůl, olej, strouhanka, citrónová šťáva, drcené barevné pepře, hrst alespoň tří druhů nasekaných zelených bylinek. Strouhanku smícháme s kořením, solí, olejem a citrónovou šťávu. Rybí filé pokapeme citronem, osolíme a klademe těsně vedle sebe do pekáčku. Potřeme bylinkovou hmotou a upečeme.
Bílá sobota
Končí postní období Název bílá pochází zřejmě kvůli velkému úklidu, který předcházel svátku Zmrtvýchvstání.
Tradiční pokrmy:
Začínají hody. Připravují se různé hlavičky, nádivky a sekané plněné vařenými vejci. Do všeho se dávají čerstvé byliny – kopřivy, popenec, libeček, petrželka. Také vejce a nakrájené uzené maso. K večeři na Bílou sobotu se podávala nádivka s kopřivami.
Recept Velikonoční nádivka s kopřivami: 10 rohlíků, 300-400 g uzeného masa, asi 250 ml mléka, 3 vejce, 2-3 stroužky česneku, 2-3 velké hrsti mladých kopřiv, sůl, pepř, případně i muškátový květ, omastek a strouhanku. Kopřivy opláchneme a spaříme v horké vodě. Scedíme a nadrobno nasekáme. Pečivo nakrájíme na kostičky a pokropíme ho mlékem tak, aby se zcela provlhčilo. Nakrájíme uzené, utřeme česnek a přidáme i s vejci a ostatními přísadami do žemlí (případně vejce rozdělíme a ušleháme sníh) a lehce promícháme. Upečeme ve vymaštěném pekáči.
Nedělní Boží hod Velikonoční
Tento den se světily některá jídla – beránek, mazanec, malovaná vejce, chléb, pecynek plněný uzeným masem a víno. Z obřadních jídel pak každý dostal, aby byl po celý rok zdravý. Posvěcený pokrm se musel jíst vestoje.
Tradiční pokrmy:
Nejcennější bylo maso skopové, nejlépe jehněčí, ale mohlo být i kůzle, případně králík. Tradičním velikonočním pokrmem byla hlavička, která se připravovala k několika druhů masa. Někde se nádivkou plnila špička bůčku nebo telecí hrudí.
Recept na Jehněčí na šalvěji a rozmarýnu: 1 – 1,5 kg jehněčího masa, tymián, rozmarýn, šalvěj, sůl, pepř, lžíce hořčice, olej (olivový), kousek másla, sklenka červeného vína. Hořčici smícháme s oleje, solí a kořením, vetřeme ji do masa a necháme nejlépe přes noc marinovat. Druhý den v zaklopeném pekáči pečeme asi půl hodiny na 170 °C, pak teplotu snížíme na 150 °C a upečeme za občasného podlévání vodou a vínem doměkka. Nakonec odklopíme a dopečeme dozlatova. Omáčku zjemníme kouskem másla a jehněčí ozdobíme čerstvými bylinami.
Velikonoční pondělí
Na Velikonočním pondělí hrála prim vejce – jsou symbolem Velikonoc a značí zrození nového života. Za pomlázku dostávali malovaná vejce chlapci, ale vejce byla i součástí mnoha velikonočních jídel.
Tradiční pokrmy:
Ráno se podávala vejce k snídani – vařená, smažená, na slanině, vaječné pomazánky, plněná vejce… Před podáním se hojně sypala mladými spařenými kopřivami, pažitkou, mladou cibulovou natí i petrželkou. Nechyběla také pálenka pro zdraví, kterou dostal každý dospělý. K jídlu bylo spousta sladkostí, tradičně boží milosti, mazanec, beránek, bábovka, mrkvové koláče… Obědval se masový vývar, smažené kůzle, skopové v různých úpravách, ale i hovězí pečeně.
Recept na Veselá volská oka: Čerstvé barevné papriky (např. trikolora), anglická nebo jiná slanina, vejce, sůl, pepř, zelené koření. Z barevných paprik nakrájíme kroužky vysoké asi centimetr. Klademe je na zahřátou pánev. Do jejich středu vložíme na nudličky nakrájenou slaninu a když se rozškvaří, do každého kruhu papriky opatrně rozklepneme vejce, osolíme, opepříme a necháte je dělat na mírném plameni buď do tuha nebo do poloměkka, jak kdo má rád. Ozdobíme zeleným kořením.
