Většinu pokojových rostlin si můžeme snadno namnožit v domácích podmínkách, i když některé se doma bez zvláštních technických prostředků rozmnožit téměř nedají. Dříve si lidé množili pokojovky zcela běžně a není důvod, abychom to nezvládli i dnes. Proč? Protože díky množení pokojových rostlin získáme bez nákladů další, kterými můžeme nahradit ty stárnoucí a připravit milý dárek pro přátele.
Nejvhodnější období pro množení pokojových rostlin obecně je jaro a časné léto. Výjimkou jsou například Fuchsie a Pelargónie, které množíme až na konci léta. Některé rostliny s měkkými stonky zakoření kdykoliv, jiné, třeba dřevnaté druhy, můžeme množit jen v období jejich aktivního růstu. K množení některých rostlin potřebujeme množárnu s automatickou regulací teploty a dalšími technickými výdobytky, ale k množení většiny z nich stačí jen voda, případně stimulátor k zakořeňování řízků, průhledná fólie a speciální substrát.
Rozmnožování rostlin řízky
Úspěšnost množení řízky je závislá na druhu, dřevnaté druhy zakořeňují obtížněji než měkčí zelené stonky, nebo jim to déle trvá. To znamená, že řízky voděnky, pokojového břečťanu, potosu apod. zakoření snadno a rychle i ve sklenici s vodou. Vždy je vhodné nechat zakořenit více řízků, protože ne všechny zakořenění. Řízky rozdělujeme:
– Stonkové řízky
Jsou vhodné pro mnoho druhů pokojových rostlin. Řízky řežeme ze silných, zdravých a nekvetoucích výhonů tak, že ostrým nožem vedeme rovný řez pod kolínkem. Ihned po jejich nařezání a úpravě je zasadíme do substrátu. Výjimkou jsou řízky kaktusů a sukulentů, jejich řezné plochy necháváme několik dnů zaschnout. Jedná-li se o množení keře, lépe zakoření řízky s patkou (s kouskem kůry) z hlavního stonku než řízky vrcholové. Zarovnáme roztřepené okraje a konce namočíme do stimulátoru.
– Listové řízky
Rostliny bez stonků, jejichž listy vyrůstají přímo ze srdíčka, množíme listovými řízky. A to řízkujeme buď celý list s řapíkem např. u Afrických fialek, Gloxínií, některé Pepřince a begónie. Nebo u sukulentů celý list, u některých begónií jako Begonia rex i jen část listu – takový řízek přitiskneme zadní stranou ke stěně květináče tak, aby báze čepele byla těsně nad substrátem.
Rozmnožování hřížením
Popínavé převislé rostliny množíme hřížením jejich stonků. Tento způsob množení je trochu zdlouhavý, ale bývá velmi úspěšný. Na jaře nebo brzy v létě připevníme zdravý a silný výhon kouskem drátu ve tvaru U k zemině v květináči. Na spodní straně výhonu uděláme mělký zářez. Po zakořenění a obnovení růstu výhon odřízneme a rostlinu přesadíme do samostatného květináče.
Rozmnožování odnožemi a cibulkami
Některé druhy rostlin vytvářejí ve spodní části hlavního stonku postranní výhony (kaktusy a sukulenty), jiné vytvářejí drobné (dceřiné) cibulky vedle mateřské cibule (Amarylis, Šťavel). Tyto rostliny si rozmnožíme tak, že odnožující výhony odřízneme těsně u hlavního stonku a necháme je několik dní zavadnout. Poté tyto odnože sukulentů či kaktusů namočíme do stimulátoru a zasadíme stejně jako řízky. Postranní cibulky odloupneme od mateřské cibule a zasadíme do malého květináče, kde prvním rokem jen vyženou listy a teprve v následných letech vykvetou.
Rozmnožování dělením
Pokojové rostliny, které tvoří trsy nebo dceřiné růžice, můžeme množit dělením. Na jaře nebo začátkem léta rostlinu vyndáme z květináče a prsty trs roztrhneme i s kořenovým balem na dvě nebo tři části. Každou pak samostatně zasadíme do květináče s novým substrátem a mírně zalijeme. K rostlinám, které lze takto dělit patří např. Papyrus šáchor, Saintpaulie, Tchynin jazyk a některé kapradiny.
