Mandevila, Diplandenie je nádherná popínavá liána s lesklými listy a velkými kalichy květů, které můžeme pěstovat v balkonových truhlíkách, závěsných koších i přenosných nádobách na terase, balkonu, lodžii, verandě i u vstupu do domu, nebo i jako pokojovou rostlinu. Popínavka se bohatě rozrůstá a buď šplhá po opoře, nebo ji můžeme nechat vytvářet půvabné převisy, případně ji můžeme zaštipovat do kompaktních keříků s květy po obvodu.
Mandevila (Mandevilla), dříve označovaná názvem Diplandenia, je liána s výraznými lesklými listy a nápadnými nálevkovitými květy, jež mají průměr od pěti do deseti centimetrů, a jsou nejrůznějších barvách. Během sezony mívá Mandevila přírůstek okolo tří metrů, ale zpočátku roste jen pomalu, protože si vytváří mohutný kořenový systém, pro který jí musíme připravit odpovídající prostor. Liána pochází z Mexika a Střední Ameriky. Má výrazné lesklé listy a pěticípý květ nejčastěji v červené nebo růžové barvě, ale jsou i kultivary bílé, žluté, dvoubarevné, dokonce i plnokvěté. Kvete od května do října. Bílá šťáva, kterou rostlina roní při poranění, je jedovatá.
Druhy a odrůdy
Rod zahrnuje asi 120 druhů. Nejčastěji se u nás prodává růžově a červeně kvetoucí Mandevilla splendens, budeme-li ji pravidelně zkracovat, zhoustne a vytvoří kvetoucí zástěnu. Žluté a bílé květy mívá Mandevilla amoena, Mandevilla sanderi snese i sluneční úpal a má menší listy. Tmavě červený je kultivar Dark Red var. Sunparabeni a růžová Pretty Pink White Blush var. Sunmandetoni.
Stanoviště
Mandevila, Diplandenie potřebuje světlé stanoviště bez dopadu slunečních paprsků. Má ráda hodně tepla, vysokou vlhkost a bezvětrné místo.
Pěstování
Sazenici Mandevilu přesadíme do větší nádoby, kterou opatříme drenáží. Vhodné jsou samozavlažovací truhlíky nebo květináče. Rostlina nesnáší přemokření ani sucho, zato jí nevadí letní vedra. Zemina stačí běžná zahradní nebo pro balkonové rostliny. Hojnou zálivku potřebuje zejména v době kvetení, prospěje jí i každodenní rosení. Růst a tvorbu kořenů podpoříme přihnojováním plným tekutým hnojivem s obsahem fosforu. Do venkovního prostředí Mandevilu umisťujeme v druhé polovině května (po ledových mužích) a k přezimování ji stěhujeme koncem října, nebo když teplota klesne pod 10 °C. Měla by přezimovat ideálně ve světlé a chladné (asi 15 °C) místnosti, to pak nasadí množství poupat. Zaléváme jen, když svěsí listy. Před zazimováním zkrátíme výhony – řez snáší velice dobře, zopakujeme ho i při přesazování. V březnu nebo dubnu každý rok rostlinu přesadíme a přidáme oporu, pokud ji nechceme pěstovat jako převislou.
Množení
Mandevilu si snadno namnožíme vrcholovými řízky, které by měly mít asi 10 cm. Spodní listy odstraníme a ronící mléko, což je jedovatý latex, opláchneme a necháme zaschnout. Pak namočíme konec stonku do stimulátoru a zapíchneme do zeminy namíchané s rašelinou a hrubým pískem (1:1:1). Udržujeme v teplotě a vlhku, případně můžeme zakrýt i sklem nebo fólií.
Použití a přínos
Skvěle vypadá několik Mandenvilí s různými barvami květů pohromadě. Tuto zajímavou balkonovku můžeme pěstovat jako popínavou po opoře (např. konstrukci z bambusu, nebo i na pergole). Dalším způsobem je, když ji zasadíme do truhlíků nebo závěsných košů a necháme ji převisat. A třetím tipem je udělat z ní pokojovou rostlinu s kompaktním tvarem tím, že ji budeme pravidelně zaštipovat. Umístíme ji na světlé místo u okna, květináč postavíme na kamínky do misky s vodou a každodenně rosíme.
