Sukulent Echevérie je nádherná dekorativní a velmi odolná pokojová rostlina. Má plné růžice masitých listů, které dosahují průměru až dvaceti centimetrů. Barva listů se v průběhu roku mění s intenzitou slunečních paprsků. Hodí se spolu s dalšími sukulenty do zajímavé bytové skalky. Vody chce jen nepatrně, ale světla dost. Echevérie čili Dužnatka je vhodná rostlina i pro úplné začátečníky.
Echevérie, Dužnatka nebo i Pupovice (Echeveria) je sukulent z čeledi tlusticovitých (Crassule). Pochází z oblastí polopouští a pouští Mexika a Texasu. Echevérie jsou vytrvalé, sukulentní, lysé nebo chlupaté byliny až polokeře. Listy jsou zpravidla uspořádané do růžice, některé druhy mají přízemní růžici 5-20 cm bez stonku, jiné mají stonek dlouhý a větvený. Šedozelené nebo červenohnědé listy jsou silně dužnaté, během roku mění barvu podle oslunění. Fungují jako zásobárna vody, často jsou ochmýřené, což zabraňuje přehřátí rostliny. Pětičetné květy jsou uspořádané v květenstvích různých typů. Kvetou dlouho, od zimy do jara, jejich barva je oranžová, žlutá, červená, nebo růžová. Plodem je souplodí měchýřků.
Odrůdy a kultivary
Rod Echeveria zahrnuje na 160 nejrůznějších druhů, které se odličují velikostí, tvarem, zbarvením listů i květů. Některé jsou matné, jiné lesklé, hladké i chloupkaté, zploštělé nebo objemné. Je vyšlechtěno množství atraktivních kultivarů. Echeveria agavoides má hnědé špičky listů a je velmi odolná; E. harmsii má rozvětvený stonek a červené špičky listů; E. galuca má voskovité listy; E. setosa má listy bíle ochmýřené; E. carnicolor má listy růžové a hodí se do závěsných nádob; E. elegans má šedozelené listy, E. setosa kvete červenožlutě.
Stanoviště
Dužnatka miluje světlé, teplé a suché stanoviště. Vyhovuje jí pokojová teplota. Nedostatek světla rostlinu oslabuje, ztrácí atraktivní tvar a vybarvení. Má ráda letnění, ale mráz nesnáší teplota by neměla klesnout pod 7 ºC. Dobře snáší suché ovzduší, rosení není potřeba. Světlo je pro Pupovici důležitější než voda.
Pěstování
Echevérie mají šťavnatou dužninu pro přežití delšího období sucha. To znamená, že zálivku omezujeme a zeminu vždy necháme mezi jednotlivými zálivkami vyschnout. Nesnáší přemokření – to jí rychle začnou odehnívat kořeny a rostlina zahyne. Voda by se neměla dostat na listy. Důležitý je také výběr substrátu, který musí být dobře propustný – vhodný je substrát pro kaktusy, nebo zeminu smícháme se štěrkem. Hnojení není nezbytné, případně použijeme hnojivo na kaktusy a sukulenty. Přesazujeme, až když Echevérie „vyroste“ z květináče (asi jednou za 2-3 roky), a to na jaře. Dáváme pozor, abychom nepoškodili jemné kořeny, mělký květináč by měl být jen o kousek větší, tedy o něco menší než průměr růžice. Zaschlé květy a listy odstraňujeme, aby rostlinu nenapadl vlnatý červec. Některé druhy, které vytvářejí vyšší kmínek, zmlazujeme a zbytek stonku se tak stává mateční rostlinou.
Množení
Pupovici množíme buď výsevem semen, listovými či vrcholovými řízky, nebo dceřinými růžicemi které necháme zakořenit v substrátu. Zakořeňují asi měsíc. Množení z jednotlivých listů není snadné, protože se špatně bez poškození oddělují od stonku. To lze snáze při přesazování, kdy spodní listy odebereme opatrným kroutivým pohybem.
Použití a přínos
Echevérie pěstujeme jako okrasné pokojové sukulentní rostliny, které dlouhou dobu vydrží v pohodě bez zalévání. Spolu s dalšími sukulenty (např. Aloe nebo Krasule) a zajímavými kamínky vypadají v plochých miskách, v porézním kameni nebo v dubovém korýtku jako nesmírně atraktivní krajinky.
Diskuse uzavřena.