Jak na čištění bronzu, mědi a cínu pro jejich původní krásu? Bronz je prapůvodně slitina mědi a cínu (najdou se i varianty, kde se měď a jiný kov či více kovů), spojuje se vznikem prvních civilizací. Později s příchodem železa byl využíván hlavně pro ozdobu, podobně jako měď a cín. Dnes větší část předmětů, které z těchto tří materiálů máme, pochází tzv. po babičce. Mají nehezký, poněkud zašlý vzhled.
Čištění bronzu
Je fakt, že spousta lidí má rádo, když má bronzový předmět hezkou patinu. Někteří řemeslníci s tímto přáním přímo počítají a na čas zakopávají nové výrobky do země, díky čemuž je předmět již po několika měsících starší o pár desetiletí. Někomu ale spíš vyhovuje krásný rezavozlatavý lesk, jaký mohli spatřit na pancířích a mečích svých nepřátel občané obléhané Homérovy Tróje. A toho dosáhneme jen pořádným vyčištěním. Nejjednodušším způsobem je drhnutí předmětu měkkým kartáčkem na zuby, který namáčíme do čerstvě vymačkané citronové šťávy – pozor, neměla by stékat a zasychat, nadměrné množství tekutiny pečlivě rozetřeme. Po očištění vše opláchneme čistou vodou a velmi pečlivě vyleštíme do vysokého lesku vlněným hadříkem. Pokud věříme chemii více než přírodě, můžeme využít čpavek. Stačí osm kapek na šálek teplé vody. Po vyčištění opláchneme vlažnou vodou a blyštění již je stejné.
Čištění mědi
Měď je hezkou ozdobou domácností. Většinou vystupuje ve formě různých kování, ale často výjimkou nejsou ani různé větší či menší předměty, včetně šperků, které bývají tepané a bohatě zdobené. Základní údržba – většinou stačí umytí horkou vodou s mýdlem. Poté je opláchneme studenou vodou. Vysušíme je na slunci a větru. Nábytku by to ale škodilo, proto jej raději jen postavíme do průvanu. Po usušení měď vyleštíme. Silně špinavé předměty namočíme do čpavkové lázně a následně vydrhneme hadříkem, vysušíme a nablýskáme. Pokud ani toto nepomůže, potíráme ještě špinavá místa rozpůleným citronem, případně kašičkou vytvořenou z kuchyňské soli a horkého vinného octa. Po vyčištění vše důkladně opláchneme, osušíme a vyleštíme. Největším problémem mědi a také i samozřejmě bronzu, je pro většinu lidí onen známý zelený nános. Ten se taktéž likviduje kašičkou ze soli, jen tentokrát použijeme klasický silný ocet „lihák“ (dále opláchnout, osušit a leštit stále do kola, jako i v jednodušších případech).
Čištění cínu
Cín byl kdysi velmi často využívaný v domácnostech i pro sváteční „nóbl“ nádobí. Většinou šlo o různé džbány či mísy. Na tento kov můžeme také narazit u různých knoflíků, medailí a hlavně v neposlední řadě u hraček a sběratelských předmětů, jakými jsou například klasičtí cínoví vojáčci. Základní čištění mírně zašlých předmětů zvládneme teplou vodou a mýdlem, případně nějakým jiným jarem, měkkým kartáčkem či hadříkem. Poté je opláchneme, vysušíme a naleštíme. Nebudeme-li úspěšní, zkusíme použít klasickou zubní pastu a jemný kartáček, případně ještě předmět před čištěním namočíme do oleje (potřeme ho pořádnou vrstvou). Pokud tyto způsoby čištění bronzu mědi a cínu nepomohou, anebo je předmět napadený cínovým morem, v domácích podmínkách se toho pravděpodobně nedá moc dělat a dost často nepomůže ani odborník. Občas se doporučuje lázeň v kyselině dusičné, případně elektrolytické čištění v roztoku hydroxidu sodného, ale jde již o proces, který by nezkušený člověk provádět neměl. Text Jun
