Jul 032014
 

Lazurovací laky jsou určeny pro transparentní (průsvitné) nátěry měkkého dřeva a zároveň pro jeho hloubkovou impregnaci. Oproti kryvým nátěrům obsahují málo pigmentu, navíc jsou často doplněné prostředky na ochranu dřeva. Protože jsou řídké, pronikají hluboko do dřeva, přičemž strukturu jeho povrchu nepřekrývají, ale naopak zdůrazňují. Jak dřevo natřít a co všechno musíme udělat, než namočíme štětec do plechovky s lazurou.

Jaké jsou druhy lazur na dřevo, píšeme ZDE. Vybereme si podle toho, zda budeme natírat štít domu, zahradní nábytek, dřevěné obklady v bytě nebo třeba jen poličku. U rozpouštědlových syntetických lazur si před prací zajistíme dostatek potřebného rozpouštědla. Vzorek lazury zkoušíme na stejném druhu dřeva, z jakého bude výrobek. Stejný odstín vypadá jinak na měkkém a tvrdém dřevě! Než ale začneme natírat, připravíme si podklad.

Příprava podkladu

Naštěstí příprava podkladu je pod všechny lazury shodná. Výběr dřeva a kvalita jeho úpravy závisí na dalším použití. Dřevo by mělo být suché, bez zbytků pryskyřic a prasklin, nemělo by mít vypadané suky. Potřebné tmelení pod lazuru provádíme v barvě, která bude podobná zvolené lazuře, nikoliv původnímu dřevu, protože na tmelu lazura špatně ulpívá a vynikl by odlišný odstín. Povrch dřeva, i dobře hoblovaného, vždy nejdříve přebrousíme jemným brusným papírem. Poté ho dokonale očistíme od prachu a všech mechanických nečistot. Podle potřeby dočistíme lihem. Dále postupujeme podle zvoleného přípravku – například dáme penetrační nátěr a pak dvě vrstvy lazury. Mezi prvním a druhým nátěrem vždy zaschlý povrch nátěru lehce přebrousíme, zlepší se tak přilnavost dalšího nátěru a zbrousí i případná nepravidelnost.

Kladení vrstev

U všech třech uvedených tipů lazur dáváme jako podklad základní impregnační nátěr, penetraci. Poté někteří výrobci doporučují tenkovrstvou lazuru a nátěr zakončují silnovrstvou. Někteří však preferují po impregnačním nátěru rovnou dva silnovrstvé. Záleží na výrobci, který z postupů doporučuje.

Práce s tenkovrstvou lazurou

Před použitím tenkovrstvou lazuru řádně promícháme, neboť u některých dochází k sedimentaci. Tuto lazuru nanášíme štětcem, lazurovacím štětcem nebo lazurovacím válečkem, necháme ji asi 15 minut vsakovat a následně nevsáklé zbytky setřeme suchým, tedy vytřeným štětcem. Do suků tvrdšího dřeva se lazura méně vsakuje, proto tato místa dobře rozetřeme suchým štětcem nebo vytřeme hadrem. Pečlivě vytřeme také lazuru v hranách a spojích. Prakticky to znamená, že po čtvrt hodině se vrátíme na natřená místa a suchým štětcem stáhneme zbytky lazury z povrchu dřeva. Tím docílíme zvýraznění jeho přírodní krásy.

Tónování

Tónovat můžeme pomocí stírací techniky: původní vsáklou vrstvu přetřeme stejným nebo jiným odstínem, který stáhneme před úplným zaschnutím. Dospějeme k velmi zajímavým odstínům a patinám. V případě tónování použijeme pro lepší vytření místo štětce starý savý hadr, který ovšem nesmí pouštět chlupy nebo vlákna. Také můžeme použít nátěr na první vrstvu lazury tmavší a vrchní světlejší či naopak, čímž nám odpadne složitá volba odstínu při míchání.

Práce se středně a silnovrstvou lazurou

Některé silnovrstvé lazury jsou vysoce transparentní podobně jako tenkovrstvé či střednovrstvé, jiné svým odstínem překrývají kresbu let a používají se na poškozené či nevýrazné dřevo, kde nechceme podklad zdůraznit. Dobře se pracuje s tixotropními lazurami, protože nestékají po štětci a neodstřikují. Hodí se například na práce v exteriéru, nad hlavou, na natírání podbití i štítů. Nevýhodou je však složitější obnova nátěru, neboť starý nátěr musíme odstranit horkovzdušnou pistolí nebo chemicky odstraňovačem starých nátěrů.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(povinné)

(povinné)

Ochrana proti spamu